Čištění vzduchotechnických zařízení

Ustanovením nařízení k úsporám energie (ENEV) z října 2009 klesla spotřeba energie v budovách o 30%. Při budoucí novelizaci se budou do popředí dostávat požadavky na další poklesy spotřeby energie. Místo konvenční topenářské techniky se budou postupně stávat standardem vzduchotechnická zařízení a inteligentní domácí technika. Již dnes se používá vzduch, který dýcháme k chlazení, topení či zvlhčování. Tento fakt bude v budoucnu jistě získávat nadále na významu.

Z hlediska tohoto aspektu musí vzduchotechnická zařízení být nejen těsná, ale i čistá. Neboť každé znečištění ve vzduchovém vedení vede nutně k vyššímu plýtvání energií a může vést k onemocnění osob, které se v prostorách zdržují. V mnohých mezinárodních šetřeních byl jednoznačně prokázán negativní vliv na kvalitu vnitřního vzduch vlivem špatně udržovaných vzduchotechnických zařízení. Dalším negativem znečištění vzduchotechnických zařízení vede k tzv. třecímu odporu a odpovídajícímu snížení tlaku. Snížení průtoku vzduchu o 10% stačí k tomu, aby se čisté klima v místnosti změnilo na zdravotně závadné. Vlivem poklesu tlaku dojde i ke snížení výkonu a tím i zvýšení spotřeby energie a nákladů.

Toto všechno neplatí jenom u klasických malých domácností, kde jsou vzduchotechnická zařízení instalována stále v hojnější míře, nýbrž u bytových domů s vnitřními koupelnami a zejména v průmyslové oblasti - výrobní haly, pekárny, restaurace, podzemní garáže atd. Tento krátký výčet stačí k tomu, že existují mnohá zařízení, která je třeba čistit a kontrolovat. Pouze prostřednictvím pravidelného čištění a kontrolou lze dosáhnout dobrého technického a zdravotně nezávadného stavu vzduchotechnických zařízení. Inspekce a čištění je definováno normou DIN 1946-6.

Konstrukce vzduchotechniky

Potrubní systémy vzduchotechnických zařízení tak, jak je schematicky zobrazeno na obrázku níže, se skládají zpravidla z hlavního vedení a různých vedlejších přípojek. Čištění probíhá nejdříve podtlakovou metodou - vysátím prachu. Přilepené nečistoty jsou uvolněny pomocí tuhého rotujícího kartáče. Všechny otevřené, nevyužívané větve resp. vedlejší větve musí být před čištěním utěsněny eventuelně uzavřeny regulačními klapkami.

Vizuální inspekce

Na začátku a na konci každého čištění by mělo být vzduchotechnické zařízení zkontrolováno inspekční kamerou, např. Wöhler VIS 340. Pouze pomocí přesné optické kontroly se dají rozpoznat všechna větvení, ohyby a meziprostory a jejich případná poškození. Takto se předběžně nechají zaznamenat případné nedostatky a vyšetřit možnosti čištění. Obrazový materiál lze využít k ujištění zákazníka o nutnosti provedení čištění, protože pouhým okem nejsou tyto vnitřní prostory a vnitřní život vzduchotechnického zařízení vidět. Kromě toho lze posoudit i další měřitelné technické údaje jako je teplota, vlhkost, objem vzduchu a tlak pomcí přístroje Wöhler DC 410^FLOW nebo Wöhler FA 320.

Možnosti čištění

Na základě vizuální inspekce, posouzení materiálu, z kterého je vzduchotechnické zařízení vyrobeno, a velikosti zařízení by se měl stanovit způsob čištění. Existují následující možnosti:

1. Čištění pomocí kartáčů

Čištění pomocí kartáčů a ohebné hřídele lze uplatnit tam, kde se jedná o roury kruhového průřezu, zanesené lehkými usazeninami zejména prachem. Na ohebnou hřídel se našroubuje polokruhová štosáková hlavice, která je poháněna pomocí AKU vrtačky. Manipulace s ohebnou hřídelí, která je opláštěna umělohmotným krytem je jednoduchá a bezproblémová. Postup vpřed vlivem rotujícího kartáče a pomocí ohebné hřídele je téměř automaticky a účinnost čištění velice efektivní. Důležité je pouze to, aby velikost hlavy kartáče nebyla větší než průměr potrubí. Pro delší úseky potrubního vedení lze použít hlavici s hřídelí v navijáku. Podle průměru a délky potrubí se zvolí vhodná GFK tyč, tato tyč se skládá z velice flexibilního a přesto pevného skelného materiálu, který je chráněn na povrchu umělohmotným obalem. Manipulace s navijákem je ulehčena i pomocí nastavitelné brzdy, toto zařízení umožňuje bezproblémové tlačení kartáče vpřed a rovněž vytahování zpět z potrubního vedení. Nekontrolovatelné vyjetí tyče z navijáku tak není možné.

Ve starších vzduchotechnických zařízení jsou ještě některé stavební díly vyrobeny z azbestu. Azbestová vlákna jsou velice zdravotně závadná. Při práci za těchto podmínek je nutno dbát na bezpečnostní předpisy.

2. Čištění stlačeným vzduchem

Metoda pomocí stlačeného vzduchu má několik variant. K tomu existují různé produkty a pomůcky, např. trysky s rotující hlavicí – helikoptéra, nebo rotující šlahouny. Rotující hlavice je poháněna stlačeným vzduchem, na konci jsou umístěna umělohmotná vlákna, např. struna od sekačky. Existují hlavice s pohybem vpřed a vzad, zda jsou použita vpřed nebo vzad záleží na směru, na kterou stranu má být odfukován prach. V případě bičíků na stačený vzduch se tyto šlahouny pohybují na všechny strany a bičují netěsnosti ulpěné na stěnách vzduchotechnických potrubí.

Čištění vzduchotechnických potrubí

Pro malé a okrouhlé potrubní systémy se hodí 7 m dlouhý kabel na konci např. s rotující hlavicí. Přes kulový ventil se nechá regulovat množství vzduchu, pomocí trysek s pohybem vpřed se hlavice pohybuje samovolně vpřed. Pomocí stlačeného vzduchu, který je vytvářen kompresorem (5 bar jako minimální tlak a s výkonem 250 l/min a se zásobníkem na 50 l) vyfoukávají trysky prach a nečistoty ze stěn potrubního vedení.

K čištění delších vedení resp. kanálů se dá připojit jak Wöhler DG 420 tlakový naviják (10 m dlouhý) s digitálním odměřováním, stejně jako bubnový hadicový naviják (20 m).

Čištění vzduchotechnických zařízení v nízkoenergetických domech s malým průměrem a pouze s malým počtem vyústění je s těmito pomůckami rovněž možné.

Čištění vzduchotechnických kanálů

K čištění velkých, hranatých a širokých kanálů lze doporučit ohebný tlakový naviják ve spojení s tlakovými šlahouny. Tento se nechá bezproblémově tlačit, čím se nechají vyčistit i delší úseky vedení. Pro lepší vedení přístroje v širokých kanálech se používá Wöhler – vodící hlavice, která se umístí mezi tlakové šlahouny a naviják.

Lapač prachu

Nečistoty a prach z ventilace se vysají pomocí speciálního lapače prachu. Zpravidla se odsátí prachu provádí směrem od čistícího otvoru k lapači. V případě, že neexistuje dostatek čistících otvorů, je pro nejjednodušší a nejlepší provedení údržby, umístit a vytvořit nový čistící otvor. Hadice se připojí na jedné straně přes redukci na SF 300 a na druhé straně přes adaptér do čistícího otvoru. V případě, že použitý adaptér neuzavře kompletně čistící otvor, lze použít pomocné fólie a magnety. Lapač nečistot by měl být provozován s kapsovitými jemnými filtry, které mají separační stupeň kolem 95%. Před každým čištěním se musí všechny vedlejší šachty a vyústění utěsnit pomocí nafukovacích nebo neprodyšných těsnění tak, aby vysávaný prach proudil pouze směrem k lapači nečistot. Čištění probíhá postupně a společně s odsáváním prachu. Na konci čištění by měla proběhnout vizuální kontrola stejně jako proměření objemového proudění a dokumentace výsledků tak, aby zákazník viděl výsledný efekt čištění.

Čištění kuchyňských odsávacích zařízení

V těchto zařízeních se usazují tuky, oleje, ale i saze. Tyto látky zvyšují riziko vzniku požáru vlivem samovznícení nebo přeskočením plamene. Kromě toho vedou usazeniny ke zhoršení celkové hygieny prostředí a usazeniny snížují průchodnost potrubí. To ovlivňuje tlakovou ztrátu v kuchyňském zařízení, tím i jeho funkčnost a energetickou náročnost.

VDI Směrnice 2052 ve spojení s BGR 111 a zákonem o ochraně pracovních podmínek doporučují proto pravidelnou inspekce a odborné čistění . Přezkoušení zařízení je prováděno částečně prostřednictvím technického úředního dozoru, potravinářského dozoru, živnostenského dozoru a městských úředníků. Kromě toho se provádí ve většině spolkových zemí v rámci kominických kontrol přezkoušení i od kominíků. Dále rovněž pojišťovna vyžaduje pravidelné kontroly a čistění. Také u tohoto druhu čištění je důležité nejdříve zdokumentovat stav zařízení (např. pomocí kamery VIS 340), aby bylo dopředu určeno, jaké práce je nutno provést. Existují různé metody čištění např. suchá metoda, parní metoda nebo tzv. mokrý způsob. V následujícím textu se budeme zabývat pouze tzv. mokrou metodou za použití pěnového přístroje. Předností tohoto čištění je vysoka efektivnost při nízkých nákladech.

Postup při pěnovém čištění

Před začátkem samotného čištění se musí zakrýt veškerá kuchyňská zařízení, aby nedošlo ke znečištění hygienicky citlivých částí vytékající směsí tuků a oleje. Při tomto druhu čištění se povrch znečistěného potrubí nastříká pěnových přípravkem, který je však použitelný v potravinářských zařízeních. Pěnový přístroj se hodí k čištění průmyslových a neprůmyslových kuchyňských vzduchotechnických zařízení. Nabízený pěnový přístroj od firmy Wöhler je lehce a snadno manipulační přístroj. Pomocí flexibilní hadice jsou dostupná i těžko přístupná místa. Nejdříve se aplikuje pěna a zhruba po 20 – 30 minutách se začnou rozpouštět nečistoty, které odstraní pomocí houbových stěrek nebo se jednoduše spláchne.

U hrubších nečistot se u odsavačů výparů musí udělat nejdříve mechanické odstranění pomocí škrabky. Velice důležité u provádění těchto prací je, aby se dělalo v odpovídajícím ochranném oblečení, zde by se nemělo šetřit. Neboť zejména oči, ústa a pokožka musí být chráněny velice důkladně. Na základě konečné visuální kontroly je třeba zákazníkovi výsledný efekt zdokumentovat a ukázat stav/efekt před a po vyčištění.